Další článek do rubriky milovníků filmů - Filmovník. Tentokrát jsem se zaměřil na výběr těch nejlepších animáků majících nějaký ten filozofický přesah, jsou veselé, dramatické a i vážné. Po delším zkoumání to hodilo překvapivě krásně kulatých deset filmů ze všech koutů světa - od Asie přes Evropu až po Ameriku, jak tu Severní, tak Jižní.
Tahle výběrka celovečeráků může na první pohled možná vypadat trochu nesourodě, ale jedno mají filmy společné, plynou lehce na vlnách poetiky, která může pozvednout ducha a obohatit nás o zážitek, který není jen popkornovou instantní zábavou, naopak dlouho zůstávají tam někde uvnitř a možná se k nim budete i vracet. Pohodlně se tedy usaďte, otevřte pořádný pytel popkornu s oblíbenou příchutí a nechte se unášet na vlnách animované poetiky.
Rabínův kocour / Le Chat du Rabbin (2011)
Začneme velmi svižným a zábavným dílkem, které mi připomíná můj veleoblíbený film “Trio z Belleville”. Hlavní postava kocoura je skutečný archetyp kočičí velkoveličenské kočičivosti. Pokud milujete kočky, tak povinnost seznámit se s Rabínovým kocourem je nutná. Pokud kočky rádi nemáte a raději uznáváte charaktery povahy psí, tak se také podívejte, určitě vás pobaví.
Vtipně jiskrný příběh s typickým "košér humorem", který se lehounce dotýká všemožných témat, je moc zábavné pokoukání. Komedie, která si nehraje na nic hlubokého a je to film, na který se určitě podívám vícekrát.
více na >>CSFD
O myšce a medvědovi / Ernest et Célestine (2012)
Lehounce dětský příběh o dvou zvířecích postavičkách mezi kterými vznikne zvláštní přátelství. Příběh o čelení strachu z neznámého, předsudků, o vytrvalosti jít vlastní cestou navzdory světu a podmínkám v kterých zrovna žijeme. Výtvarné pojetí animáku ve mně evokuje klasické dětské ilustrované knížky jako je medvídek Pú a malinko mně i přípomíná český komiks a animák Anča a Pepík. To je asi i kvůli hlavnímu myšákovskému hrdinovi a krásným akvarelám, které jsem měl vždy moc rád.
Spádem děje se film přibližuje k tak velkým příběhůn jako byla například Farma zvířat, ale zdaleka není tak hrozivý. Svého druhu je to tedy bajka, kterou si i ty nejmenší děti určitě zamilují, starší v ní pak mohou najít “něco navíc”
více na >>CSFD
Azur a Asmar / Azur et Asmar (2006)
Příběh, který diváka staví před klasickou zápletku střetu dvou rivalů. Dva bratři Azur a Asmar, kteří spolu vyrůstali a v dospělosti stojí proti sobě. Na první pohled jsou zcela odlišní a ikdyž nevlastní, tak je spojuje velmi silné pouto. Je to další animovaný film franzouzského režiséra Michela Ocelota o kterém jsem se již zmiňoval v minulém článku.
Někteří mohou namítnout, že jde o jakousi “multi-kulti agitku”, ale z tvorby Michela Ocelota je cítit osobní hluboké poznání a v druhé rovině můžeme tak film vnímat jako podobenství o protikladech, co hledají cestu zpět k Jednotě. Na tvorbě tohoto umělce je znát mnoho vlivů a jeho dětství, kdy se potkával s různými kulturami a poznáním, že všichni máme jeden společný původ. Stejně tak film zaujme dobrodružnou a exotickou atmosférou s netradiční stylizací využívající 3D animace v toku dvourozměrných ornamentů.
více na >>CSFD
Červená želva / La Tortue Rouge (2016)
Působivá dobrodružná báseň o trosečníkovi, o lásce a sebepoznání. Je to jeden z těch filmů, kde beze slov zazní to, co se slovy těžce vyjadřuje. Další důkaz toho, že animované filmy nejsou jen pro děti a mohou mít hluboký psychologicko-dramatický rozměr. V očích želvy se zrcadlí obrovské množství emocí a naděje, smutku, všeho, co by jeden herec nezahrál.
Výtvarně je film nádhernou fůzí evropské a asijské zkratky. Na projektu se podílelo například i veleslavné japonské studio Ghibli. Jedná se o první celovečerní projekt režiséra, ilustrátora a výtvarníka Michaëla Dudoka de Wita. Těším se na další podobné, mistrovské dílo.
více na >>CSFD
Chlapec a svět / O Menino e o Mundo (2013)
Brazilský ohňostroj barev, karneval emocí a obrazů, které přes sebe plynou. Filmek má velmi odvážnou dětskou stylizaci postav, kdy hlavní hrdina téměř působí jako dílko nějakého prcka ze školky. Nenechte se ale zmást.
Tahle nevinná stylizace je ale přesně v kontrastu děje, kdy snad jde až o existenciální příběh vyvolaný klasickou filozofickou otázkou “Quo vadis” totiž – kam kráčíme ? Infantilně jednoduché očička hlavní postavičky tak sledují svět, který je opravdu velkým Světem. Kam dojde chlapec ?
více na >>CSFD
Malý princ / Le Petit Prince (2016)
I ve Spojených státech, které jinak běžně chrlí hromady hypermotivačních příběhů s hrdiny nabývajících sebevědomí, sebeprosazení, úspěch a realizaci “snu”, se občas objeví nějaká ta zastávka v tomhle “chrtím závodě”. Malý princ je příběh - literární dílo, které není potřeba představovat. Většina z nás se s ním potkala už na základní škole, kde nechápu proč, byl shledán jako něco, co by měly děti konzumovat pod tlakem už od útlého věku. Možná proto, že princ je malý a okolo jsou zvířátka... A už vůbec fakt, že princ je princ to celé řadí do ranku pohádkového ? Takový nesmysl...
Upřímě, já osobně jsem byl schopen nahlédnout trochu hlouběji do téhle magicky-realistické knihy, která má hodně společného snad jen s Komenského “Labyrintem světa a rájem Srdce”, až dlouho po opuštění základní školy. Zpět tedy od knihy k filmu. Proto jsem byl velmi zvědavý, jak tahle moderna dopadne. Vyšla z toho zajímavá reflexe a příběhová nadstavba ze současnosti. Z časté zápletky - "otec projektující si své ambice a dogmata do zoufalého syna" tu je aktuální ženský posun k zaneprázdněné podnikající matce a dceři, která by měla být úspěšná = šťastná, podle vůle matky. Film ale nezapomíná na původní námět a jemným způsobem otevírá prostor proto, abychom si uvědomili, že občas každý žijeme na své planetě, ve své bublině . To vše můžeme překonat a navštívit toho druhého a nebo bublina může lehounce prasknout ? Jsme jen parta domestikovaných zvířat na svých planetkách? Neudusili jsme v sobě malého prince, který se krčí schoulený někde tam v rohu ?
více na >CSFD
Duch světlušky / Hotarubi no mori e (2011)
Japonské tajmeno vycházející z tradic a legend šintó. Lesy jsou magická místa pná inteligentních stvoření. Některá nejsou z tohoto světa - naší nižší sféry bytí a už vůbec nejsou tvořena hmotou, tak jak ji známe. Příběh je to komorní a plyne rytmem v různých ročních období od dětské nevinnosti a přátelství přes romantiku až po drama uvědomování si zodpovědnosti za vztahy, které mohou být prchavé jako duch světlušky.
Pokud se vám líbil slavný film Haya Myazakiho “Cesta do fantazie”, tak se vám možná zalíbí i tento méně známý kousek od režiséra Takahiro Ómori, který se jinak zabývá spíše krátkometrážní a seriálovou tvorbou.
více na >>CSFD
Příběh o princezně Kaguje / Kaguya-hime no monogatari (2013)
Po shlédnutí tohoto díla jsem neměl slov. Tato krásně stravitelná dětská pohádka dosahuje až mýtických výšin, které snad musí pocházet z těch nejstarších spisů, pramenů lidské moudrosti. Má to v sobě vše. Patříte-li mezi ty, kteří odsuzují japonské anime – manga filmy, protože vypadají prostě jinak než jste zvyklí od výrazu Disneyho nebo Pixaru..ať už tedy jedno jsou, tak dejte šanci právě tomuto filmu.
Pokud se nebudu rozplývat po kouzelnosti a lidskosti příběhu, který musí každého zahřat u srdce, tak samotná animace je opravdu skvost nevídaný. Pokud bych měl vybrat nějakého zástupce klasické asijské animace a výtvarna, který by reprezentoval tradici asijské školy, tak by to byl právě “Příběh o princezně Kaguje”. Je to poslední film mistra a režiséra Isao Takahata, spoluzakladatele japonského studia Ghibli. Tvorba filmu trvala 8 let ! Isao zemřel v roce 2018 - ve svých 83 letech, pět let po dokončení filmu.
více na >>CSFD
Prorok / Kahlil Gibran's The Prophet (2014)
S literární tvorbou Khalila Gibrana jsem se seznámil v době, kdy jsem se začal aktivně zajímat o islámskou mystiku, sufísmus a tak i blízkovýchodní filozofii. Ač autor byl původem Libanonec, strávil většinu života v USA. Toto hluboce lidsky mystické dílo Chálíla Džibrána, které je často považováno za jeho vrchol před pádem do “alkoholových temnot sebezničení” vykořeněného velkého ducha, můžete koupit v knižní podobě za stovku. I tak jsou někdy lehce dostupné moudrosti, které se penězi těžko vyčíslují...
Byl jsem tedy velmi překvapený, když jsem se dozvěděl o vzniku tohoto animovaného filmu – (ne)překvapivě “made in USA”. Příběhově je film netradičně svázaný hlavní dramatickou dějovou linkou a básnicky-klipovými odbočkami, které v různorodých (na filmu se podílelo 9 režisérů) výtvarných stylech vykreslují ty nejsilnější perly z knihy Prorok. Co je přátelství, láska a víra ? Víra ?
více na >>CSFD
Muž, který sázel stromy / The Man Who Planted Trees (1987)
Pokud jsme u té povznášející filozofické poetiky, tak jsem nemohl vynechat tento legendární animovaný skvost. Trochu se z téhle řady filmů vymyká, jednak dobou vzniku a i zařazením stopáže filmu do ranku “krátkometrážní”, což je při pracnosti, obrazově-příběhové mnohovrstvé obsáhlosti a délce 30ti minut velmi relativní pojem.
Film jsem viděl mnohokrát.. Pokud máte zrovna potřebu se ponořit do něčeho animovaného a hlubokého, tak tahle tvorba je jako chleba. Nepřejí se a vždy ve mně zanechá nové pocity naděje, radosti a toho "zemitého člověčenství", které po vzoru stromů, přes všechny temnotemné katabáze roste pomalu a jistě dále k nebi za Světlem.
více na >>CSFD
Doufám, že jste si z té řady animáků, co tu uvádím, vybrali a budete se bavit stejně dobře jako my.
Přeji příjemné pokoukání ! ;-)